Poškození kůry na kmeni se může vyskytovat u některých druhů stromů, zejména těch s jemnější borkou. Citlivé druhy proto chráníme speciálními materiály, které nejen zachovávají jejich přirozený vzhled, ale zároveň účinně předcházejí mechanickému a tepelnému poškození. Tato ochrana je důležitá už ve školkařské produkci a měla by pokračovat i po výsadbě stromů na jejich cílové stanoviště.


Hovorově je „spálení pokožky“ spojováno s ochranou před slunečním zářením, například pomocí opalovacích krémů. Stejně jako má lidská pokožka různou citlivost vůči slunci, i některé druhy stromů jsou náchylnější k poškození silným slunečním zářením. To může vést ke korní spále – poškození borky způsobenému intenzivním sluncem, které výrazně oslabuje vitalitu stromu.
Korní spála často vede k trvalému poškození, protože narušená kůra se již nemusí plně zregenerovat. Některé stromy mají schopnost poškození přirozeně zahojit, avšak záleží na jeho rozsahu. Prevencí, například nátěry, obalením kmene nebo vhodným umístěním stromu při výsadbě, lze těmto problémům efektivně předcházet a zajistit dlouhodobou vitalitu stromu.

Které stromy jsou citlivé na korní spálu?

Ve skutečnosti jsou všechny dřeviny s tenkou a hladkou borkou náchylné ke korní spále. Z praxe lze jako příklady uvést lípy a buky, avšak korní spála může postihnout také javory. V posledních letech byly podmínky pro vznik korní spály mimořádně příznivé, zejména kvůli dlouhotrvajícímu suchu v kombinaci s extrémními teplotami. K poškození borky dochází nejčastěji v pozdních odpoledních hodinách a k večeru, kdy sluneční paprsky dopadají na kmen téměř kolmo. V tomto období je úhel dopadu záření největší, což vede k maximálnímu zahřívání kmene. Naopak ráno bývá sluneční záření méně intenzivní. Během léta, kdy slunce dosahuje své nejvyšší intenzity, jsou kmeny stromů obvykle chráněny stínem, který poskytuje jejich koruna a olistění. Ve školce jsou korní spálou nejvíce ohroženy krajní řady stromů, protože právě tam je úhel dopadu slunečních paprsků největší.

Z tohoto důvodu chráníme kmeny kokosovými rohožemi (ve skutečnosti jde o rohože z kokosových vláken), které obalujeme kolem kmene. Obvykle poskytuje dostatečnou ochranu jedna rohož o rozměrech 40 x 200 cm, aplikovaná od paty kmene směrem vzhůru. Pokud však tato ochrana nestačí, použijeme dvě rohože pro větší pokrytí kmene.

Při ochraně je zásadní, aby materiál kolem stromů umožňoval dostatečné provětrávání. Musí být zajištěna přiměřená cirkulace vzduchu, která stromům umožňuje ochlazování v horku a zároveň odpařování vlhkosti do okolního prostředí. Mikroklima kolem stromů tak zůstává co nejpřirozenější. Proto nikdy kmeny pevně neobepínáme jutou. Tento způsob ochrany jednoznačně nedoporučujeme.

Jak účinně chránit stromy před korní spálou

Ve školkách používáme kokosové rohože k ochraně kmenů silnějších stromů s obvodem kmene 25–30 cm. Tyto rohože zároveň poskytují ochranu proti mrazovému poškození v zimním období. Kmeny mladších stromů s menším obvodem chráníme před korní spálou pomocí ochranných tubusů o výšce 80 cm, které slouží také jako ochrana proti okusu zvěří. Ochrana kmenů je zajištěna, dokud koruny stromů nedosáhnou dostatečného objemu, který zajistí přirozené zastínění kmenů. V této fázi obvykle riziko korní spály zaniká.

V některých zemích je běžnou praxí natírat nebo bílit kmeny stromů nátěrem, aby byly chráněny před korní spálou. Běžně dostupných prostředkem používaným v ČR je také nátěr Arboflex. Pro zachování přirozeného vzhledu však doporučujeme použití kokosových rohoží, které můžeme dodat společně se stromy. Jako alternativu lze v rámci realizací využít rohože z rákosu nebo bambusu k prevenci korní spály. Bambus je obecně pevnější než rákos. Bez ohledu na použitý materiál je vždy nezbytné zajistit dostatečné proudění vzduchu kolem kmene, aby byl strom chráněn a zároveň si zachoval přirozené mikroklima.

Při výběru stromů pro realizaci je nezbytné zohlednit vlivy prostředí a citlivost konkrétních dřevin na korní spálu. Příkladem může být bílý prostor obklopený budovami s reflexními povrchy, nebo budovy se skleněnými stěnami, které zvyšují odraz slunečního záření.