Komparativní řez po výsadbě
Zdravé stromy mají přirozenou rovnováhu mezi korunou a kořeny, která se však při přesazování narušuje, protože strom během tohoto procesu nevyhnutelně ztrácí část kořenového systému. Kořeny pak nemohou zásobovat korunu dostatečným množstvím vody, což způsobuje stres. Strom na tuto situaci reaguje tím, že tvoří menší a méně početné listy, aby se snížila celková spotřeba vody. Pokud je nedostatek vody příliš velký, začne odumírat dřevo v koruně, což může negativně ovlivnit jeho tvar. Z tohoto důvodu je pravidelná závlaha v prvních dvou letech po výsadbě nezbytná, ale ne vždy je dostatečná.
Během dlouhých horkých období nebo extrémních teplot může dojít k tomu, že listy uschnou, i když je bal stromu dostatečně vlhký. Kořenový systém prostě není ještě dostatečně vyvinutý na to, aby zvládl dodávat potřebné množství vody do koruny. V tomto případě nepomůže zvýšená zálivka, protože nadbytek vody způsobuje nedostatek kyslíku v půdě a následně hnilobu kořenů. Jediným řešením, jak snížit zátěž stromu, je omezit jeho potřebu vody řezem v koruně.
Řez je ideální provést ihned při výsadbě, aby se předešlo tzv. povýsadbovému stresu během období růstu. První dva roky bude mít strom menší korunu, ale zároveň bude méně zatížen, rychleji zakoření a lépe se vyvine. Řezat je třeba jednoleté a dvouleté dřevo. Silnější větve v koruně musí zůstat, protože obsahují zásobní látky, které strom potřebuje pro tvorbu nových kořenů. Není nutné odstraňovat všechny jednoleté a dvouleté větve. Stromy s hustou korunou vyžadují výraznější prořez, zatímco druhy s řídkou korunou, potřebují jen minimální zásah. Aby nedošlo k narušení přirozeného tvaru stromu, je vhodné ponechat vrcholové pupeny a odstranit pouze postranní výhony.
Ochrana kmene před korní spálou
V posledních letech dochází stále častěji k poškození kmenů stromů přehřátím, které způsobuje vznik prasklin. Za obvyklých podmínek chrání buňky kůry před přehřátím transport vody v kmeni. Po výsadbě se však do koruny dostává méně vody, a tento přirozený chladicí systém nefunguje dostatečně. Dalším faktorem je chybějící koruna, která dospělému stromu kůru částečně přistíní. Kmen je proto více ohrožen slunečním zářením, zejména při západu slunce, kdy paprsky dopadají pod nízkým úhlem přímo na kmen. Tepelná energie slunce může způsobit tak výrazné zahřátí buněk, že dojde k jejich poškození a odumření. Proto se spálení sluncem nejčastěji objevuje na západní straně stromu.
Obzvláště citlivé jsou stromy s hladkou a tenkou kůrou, které je nutné chránit. Nejlepší ochranu poskytuje obalení kmene kokosovými nebo rákosovými rohožemi, které snižují přímý dopad slunečního záření a zároveň umožňují dostatečné proudění vzduchu. Často se používají i ochranné nátěry, například Arboflex a další. Naopak stromy s hrubou kůrou nebo druhy s nízko nasazenými větvemi jsou méně náchylné k přehřátí a obvykle nevyžadují zvláštní opatření.
Dříve se k ochraně kmene často používala jutová tkanina, ale praxe ukázala, že může mít negativní dopady. Pevné obalení jutou může způsobit zvýšení teploty pod ní, což paradoxně zhoršuje přehřívání kmene a může poškodit kůru i celý strom. Proto se dnes doporučuje používat prodyšnější materiály, které ochrání kmen před sluncem, aniž by docházelo k přehřívání.