Vhodná doba pro výsadbu stromů

Nejlepší čas na výsadbu stromu je během období vegetačního klidu. U listnatých stromů toto období trvá od přirozeného opadu listů až do chvíle, kdy na jaře znovu začne proudit míza. V Evropě lze stromy se zemním balem obvykle vysazovat od poloviny listopadu do konce dubna, což však závisí na klimatických podmínkách a konkrétním druhu stromu. Klíčovou roli hraje teplota na podzim a na jaře, přičemž ne všechny stromy shazují listy ve stejnou dobu. Totéž platí pro období, kdy začínají rašit nové listy. U stálezelených dřevin a jehličnanů je období výsadby obvykle o něco delší než u listnatých stromů. Stromy pěstované v kontejnerech lze vysazovat po celý rok, obvykle se však jedná o menší velikosti.

Podzimní výsadba je ideální

Ujímání stromu, tedy schopnost vyvinout nové vlásečnicové kořeny, závisí na několika faktorech, jako je vlhkost a teplota půdy. Na podzim jsou tyto podmínky obvykle příznivé. Půda je stále dostatečně prohřátá, což umožňuje růst nových jemných kořenů ještě před nástupem zimy. Díky tomu je v jarním období usnadněn příjem vody a strom se lépe vyrovnává s povýsadbovým stresem. Růst pak pokračuje rychleji a stabilněji. Ačkoli je podzimní výsadba pro stromy nejvhodnější, v praxi není vždy realizovatelná.

Výsadba stromů: Kompletní postup

Tento návod vás provede správným postupem při výsadbě stromů tak, aby měly optimální podmínky pro zakořenění a zdravý růst. Od přípravy výsadbové jámy až po řez po výsadbě – probereme vše podstatné, co je třeba znát, aby strom prospíval a v budoucnu dosáhl plného rozvoje.

1. Výsadba stromů: výkop výsadbové jámy

Vykopejte jámu s průměrem 1,5 až 2krát větším, než je průměr kořenového balu. Pokud má bal 60 cm, jáma by měla mít alespoň 90 cm, ideálně 120 cm. Hloubka jámy by měla být o něco menší, než je výška balu, aby se strom nezasadil příliš hluboko – to by mohlo omezit výměnu vzduchu v kořenové zóně. U velkých stromů je nutné počítat se sesedáním zemního balu vlivem jeho hmotnosti, která může stlačit půdu pod ním. To je důležité zejména na místech s nezpevněným podložím, například u novostaveb (obr. 1).

Dno jámy důkladně narušte alespoň do hloubky jednoho rýče a podle potřeby narušte zejména její stěny. Ve vlhkých jílovitých nebo hlinitých půdách mohou hladké stěny bránit prorůstání kořenů. Rýčem je proto narušte.
Pokud je to potřeba, smíchejte původní zeminu s kvalitní ornicí, ale vždy tak, aby přechod mezi substrátem a okolní půdou nebyl příliš náhlý. To umožní plynulé prorůstání kořenů do okolního terénu a zároveň zamezí tzn. květináčovému efektu.

2. Výsadba stromů: kotvení stromů

Nově vysazený strom je nutné ukotvit, aby se zabránilo jeho vyvrácení větrem. Nejčastěji se používá nadzemní kotvení pomocí dvou nebo tří kůlů.
• Menší stromy s obvodem kmene do 25–30 cm postačí ukotvit dvěma kůly.
• Větší stromy s obvodem nad 25–30 cm by měly být kotveny třemi kůly.

Vyberte kůly odpovídající délky a tloušťky. U alejových stromů (minimálně 200 cm) použijte kůly dlouhé 250 cm, z nichž 100 cm bude v zemi a 150 cm nad zemí. U stromů s kratším kmenem lze zvolit kratší kůly.

Vedle balu vytvořte pomocí zemního vrtáku dva nebo tři otvory a kůly pevně zaražte do země. Minimálně polovina délky kůlů by měla být pod povrchem.
• Pokud používáte dva kůly, umístěte je podle převládajícího směru větru.
• Při použití tří kůlů je rozmístěte trojúhelníkově a spojte je latěmi pro lepší fixaci.
• Při zasypávání výsadbové jámy půdu průběžně zhutňujte a můžete přidat organickou hmotu do vrchní části půdního profilu.

Jak správně upevnit kmen ke kůlům?
Z každého kůlu připevněte upevňovací pás kolem kmene stromu a zajistěte ho ke kůlu. Pásy by měly být pevné, ale ne příliš napnuté.
Po třech letech se kotvení zpravidla odstraní – kůly přirozeně zetlí a strom už bývá dostatečně zakořeněný, aby rostl samostatně.

3. Výsadba stromů: Vytvoření závlahové mísy

Nově vysazené stromy potřebují minimálně první dva roky zálivku. Množství vody závisí na klimatických podmínkách a druhu stromu. Pro efektivní zavlažování vytvořte tzn. závlahovou mísu z půdy, která zajistí, že voda pronikne přímo do kořenového balu. Na trhu existují i plastové lemy, které nahrazují zálivkové mísy.
• Průměr závlahové mísy by měl odpovídat průměru zemního balu, aby se voda dostala přesně tam, kde je potřeba.
• V období sucha kontrolujte vlhkost půdy vedle balu jednou týdně a zalévejte podle potřeby.
• Pokud je nutné zalévat, použijte větší dávku vody najednou namísto každodenního mírného zavlažování, toto je velmi důležité pro zakořenění stromu do okolního terénu.
Vlhkost půdy můžete zkontrolovat vrtákem nebo rýčem – pokud je půda suchá do větší hloubky, je potřeba zavlažit. Během celé vegetační sezóny udržujte kořenový bal vlhký, ale ne přemokřený. Přemokření může vést k nedostatku kyslíku v půdě, což způsobuje uhnití kořenů a může vést k úhynu stromu.
Kromě závlahové mísy existují i další metody zavlažování stromů, například zavlažovací vaky nebo kapková závlaha.

Stáhněte si naše pokyny k výsadbě ve formátu PDF

Komparativní řez po výsadbě

Zdravé stromy mají přirozenou rovnováhu mezi korunou a kořeny, která se však při přesazování narušuje, protože strom během tohoto procesu nevyhnutelně ztrácí část kořenového systému. Kořeny pak nemohou zásobovat korunu dostatečným množstvím vody, což způsobuje stres. Strom na tuto situaci reaguje tím, že tvoří menší a méně početné listy, aby se snížila celková spotřeba vody. Pokud je nedostatek vody příliš velký, začne odumírat dřevo v koruně, což může negativně ovlivnit jeho tvar. Z tohoto důvodu je pravidelná závlaha v prvních dvou letech po výsadbě nezbytná, ale ne vždy je dostatečná.

Během dlouhých horkých období nebo extrémních teplot může dojít k tomu, že listy uschnou, i když je bal stromu dostatečně vlhký. Kořenový systém prostě není ještě dostatečně vyvinutý na to, aby zvládl dodávat potřebné množství vody do koruny. V tomto případě nepomůže zvýšená zálivka, protože nadbytek vody způsobuje nedostatek kyslíku v půdě a následně hnilobu kořenů. Jediným řešením, jak snížit zátěž stromu, je omezit jeho potřebu vody řezem v koruně.

Řez je ideální provést ihned při výsadbě, aby se předešlo tzv. povýsadbovému stresu během období růstu. První dva roky bude mít strom menší korunu, ale zároveň bude méně zatížen, rychleji zakoření a lépe se vyvine. Řezat je třeba jednoleté a dvouleté dřevo. Silnější větve v koruně musí zůstat, protože obsahují zásobní látky, které strom potřebuje pro tvorbu nových kořenů. Není nutné odstraňovat všechny jednoleté a dvouleté větve. Stromy s hustou korunou vyžadují výraznější prořez, zatímco druhy s řídkou korunou, potřebují jen minimální zásah. Aby nedošlo k narušení přirozeného tvaru stromu, je vhodné ponechat vrcholové pupeny a odstranit pouze postranní výhony.

Ochrana kmene před korní spálou

V posledních letech dochází stále častěji k poškození kmenů stromů přehřátím, které způsobuje vznik prasklin. Za obvyklých podmínek chrání buňky kůry před přehřátím transport vody v kmeni. Po výsadbě se však do koruny dostává méně vody, a tento přirozený chladicí systém nefunguje dostatečně. Dalším faktorem je chybějící koruna, která dospělému stromu kůru částečně přistíní. Kmen je proto více ohrožen slunečním zářením, zejména při západu slunce, kdy paprsky dopadají pod nízkým úhlem přímo na kmen. Tepelná energie slunce může způsobit tak výrazné zahřátí buněk, že dojde k jejich poškození a odumření. Proto se spálení sluncem nejčastěji objevuje na západní straně stromu.
Obzvláště citlivé jsou stromy s hladkou a tenkou kůrou, které je nutné chránit. Nejlepší ochranu poskytuje obalení kmene kokosovými nebo rákosovými rohožemi, které snižují přímý dopad slunečního záření a zároveň umožňují dostatečné proudění vzduchu. Často se používají i ochranné nátěry, například Arboflex a další. Naopak stromy s hrubou kůrou nebo druhy s nízko nasazenými větvemi jsou méně náchylné k přehřátí a obvykle nevyžadují zvláštní opatření.

Dříve se k ochraně kmene často používala jutová tkanina, ale praxe ukázala, že může mít negativní dopady. Pevné obalení jutou může způsobit zvýšení teploty pod ní, což paradoxně zhoršuje přehřívání kmene a může poškodit kůru i celý strom. Proto se dnes doporučuje používat prodyšnější materiály, které ochrání kmen před sluncem, aniž by docházelo k přehřívání.