Výsadba stromů

Správnou dobou pro výsadbu stromu pěstovaného ve volné půdě je období vegetačního klidu.
U opadavých stromů trvá od okamžiku, kdy stromy shodí listí a vyzrají, až do chvíle, kdy se na jaře znovu rozproudí míza. V západní Evropě lze stromy s kořenovým balem obvykle vysazovat od poloviny listopadu do konce dubna, výrazně to však závisí na klimatických podmínkách a druhu stromu. Důležitou roli hraje teplota na podzim a na jaře a navíc ne všechny stromy shazují listí ve stejnou dobu. Totéž platí na jaře pro dobu rašení listů. U stálezelených listnatých stromů a jehličnanů bývá období výsadby zpravidla o něco delší než u opadavých stromů. Stromy pěstované v kontejnerech lze vysazovat po celý rok. Obvykle jde o stromy menších velikostí.

Kdy vysazovat stromy?

Ideální dobou pro výsadbu stromů je podzim. Obnovení růstu stromu na novém stanovišti závisí na tom, do jaké míry strom vytvoří nové vlásečnicové kořeny. To ovlivňuje několik faktorů, například vlhkost a teplota půdy. Na podzim jsou tyto podmínky obvykle příznivé. Půda je stále natolik teplá, že stromy po přesazení a před příchodem zimy ještě vytvoří nové vlásečnicové kořeny. Díky jejich většímu množství mohou stromy na jaře snáze přijímat vodu. Méně trpí přesazovacím stresem a rychleji obnoví růst. Výsadba stromů na podzim je tedy nejvhodnější, v praxi však není vždy proveditelná.

Výsadba stromů: kompletní postup

V tomto postupu se dozvíte, jak efektivně a účinně vysazovat stromy. Probereme vše, co potřebujete vědět, od přípravy výsadbové jámy až po řez po výsadbě, aby se nově vysazené stromy dobře ujaly a mohly v budoucnu naplno růst. Tento postup poskytuje informace potřebné k úspěšné výsadbě stromů.

1. Výsadba stromů: příprava výsadbové jámy

Vykopejte dostatečně prostornou výsadbovou jámu o průměru 1,5 až 2násobku průměru kořenového balu. Např. pokud má strom kořenový bal o průměru 60 cm, musí mít výsadbová jáma průměr minimálně 90cm, nejlépe však 120cm. Jáma by měla být o něco mělčí, než je výška kořenového balu. Kvůli výměně kyslíku strom rozhodně nesmí být zasazen hlouběji, než rostl ve školce! U velkých stromů počítejte s dodatečným poklesem stromu způsobeným hmotností kořenového balu. Ten může stlačit zeminu pod sebou, zejména pokud ještě není dostatečně slehlá, např. u novostaveb (obr. 1). Dno výsadbové jámy dobře nakypřete do hloubky 1 rýče a podle potřeby nakypřete také její stěny. Stěny v jílovitých nebo hlinitých půdách se mohou při kopání uhladit a zhutnit, zvláště pokud jsou mokré. Když je rýčem narušíte, kořeny jimi budou moci lépe prorůstat. Případnou novou zeminu promíchejte se stávající zeminou. Někdy se výsadbová jáma vyplňuje zahradnickým substrátem. Ve spodní části jej promíchejte se stávající zeminou, aby kořeny mohly snáze prorůstat z výsadbové jámy do okolí.

2. Výsadba stromů: kotvení stromů

Nově vysazený strom je nutné ukotvit, aby jej vítr nenaklonil. Nejčastěji se používá nadzemní kotvení pomocí dvou nebo tří kůlů. U menších stromů s obvodem kmene do 25-30cm postačí dva kůly. Větší stromy s obvodem kmene od 25-30cm je vhodnější vysazovat se třemi kůly. Zvolte kůly, jejichž délka a tloušťka odpovídají velikosti stromu. U vysokokmenů s výškou kmene bez větvení min. 200 cm použijte kůly dlouhé 250 cm. 100 cm se zatluče do země a 150 zůstane nad zemí. Pro kratší kmen zvolte kratší kůl.

Těsně vedle kořenového balu vyvrtejte půdním vrtákem 2 nebo 3 otvory, a to proti sobě nebo do trojúhelníku, a kůly pevně zatlučte do země. Nejméně polovina délky kůlů musí být pod zemí. Při použití 2 kůlů zohledněte nejčastější směr větru. V Nizozemsku vane nejčastěji jihozápadní vítr. V takovém případě umístěte kůly na jihovýchodní a severozápadní stranu. Výsadbovou jámu zasypte zeminou. Půdní život lze podpořit přimícháním organického půdního kondicionéru nebo dobře vyzrálého kompostu do zeminy. Zeminu ve výsadbové jámě během zasypávání důkladně průběžně hutněte. Horní části tří kůlů spojte latěmi, aby vznikla pevná konstrukce.

Při použití dvou kůlů to není nutné. Od každého kůlu veďte ke kmeni úvazek a připevněte jej ke kůlu hřebíkem. Úvazky nesmějí být volné, ale ani napnuté. Přibližně po 3 letech budou kůly narušené a jejich (nadzemní) část lze odstranit. Strom již bude dostatečně zakořeněný, aby mohl dále růst bez opory.

3. Výsadba stromů: vytvoření zavlažovacího lemu

Nové stromy musí být minimálně během prvních dvou let dodatečně zavlažovány. Množství vody závisí na počasí a druhu stromu. Použijte zavlažovací lem ze zeminy nebo plastu, aby voda dobře vsakovala do kořenového balu. Průměr zavlažovacího lemu musí odpovídat průměru kořenového balu, aby voda vsakovala také do něj (obrázek 5). Za suchého počasí kontrolujte 1 x týdně vlhkost vedle kořenového balu a podle potřeby zalévejte. Je-li zálivka nutná, dodejte jednorázově velké množství vody, nikoli každý den trochu. Vlhkost půdy lze kontrolovat např. půdní sondou nebo zapíchnutím rýče do země. Kořenové baly udržujte vlhké po celé vegetační období, ale ne přemokřené! Stromy mohou uhynout také kvůli příliš velkému množství vody. V půdě je pak nedostatek kyslíku a kořeny začnou hnít. Kromě zavlažovacího lemu existují i další způsoby, jak stromy zavlažovat.

Stáhněte si naše pokyny k výsadbě ve formátu PDF

Řez po výsadbě

Zdravé stromy mají přirozenou rovnováhu mezi korunou a kořeny. Ta se naruší při vyzvednutí stromu, protože každý strom při tomto procesu nevyhnutelně ztratí část kořenů. Kořeny pak mohou do koruny přivádět méně vody, což strom vystavuje stresu. Strom na to reaguje tvorbou menšího počtu drobnějších listů, čímž zmenšuje svou listovou plochu. Pokud je nedostatek vody příliš velký, začne odumírat i dřevo v koruně a hrozí narušení habitu stromu. Během prvních dvou let je proto nutné stromy zavlažovat, samotná zálivka však často nestačí. Během dlouhých teplých období nebo při extrémně vysokých teplotách mohou listy zasychat, i když je kořenový bal vlhký. Kapacita kořenů v takovém případě jednoduše nestačí k přivedení potřebného množství vody do koruny. Větší zálivka není řešením a má pouze nepříznivé následky, jako jsou nedostatek kyslíku a hniloba kořenů. Jediným řešením je snížit potřebu vody a strom prořezat. Nejlépe ihned při výsadbě, aby stromy v obdobích extrémních podmínek výrazně netrpěly. Během prvních dvou let tak budou mít koruny o něco menší objem, stromy však budou méně vystaveny stresu, rychleji se ujmou a následně se budou lépe vyvíjet.

Řez se provádí v jednoletém nebo dvouletém dřevě. Silné dřevo v koruně musí zůstat zachováno. Obsahuje zásobní látky, které strom potřebuje k tvorbě nových kořenů. Není nutné ze stromu odstranit veškeré jednoleté a dvouleté dřevo. Stromy s velkým množstvím dřeva v koruně vyžadují výraznější řez, zatímco stromy s malým množstvím dřeva v koruně, například Ailanthus, se prořezávají minimálně. Aby nedošlo k narušení habitu stromu, je vhodné zachovat terminální pupeny a odstranit pouze postranní výhony.

Přečtěte si zde rozhovor s Ceesem van Casterenem o řezu po výsadbě.

Ochrana kmene před korní spálou

Bohužel se stále častěji objevují praskliny na kmeni způsobené přehřátím. Proudění vody v kmeni obvykle chrání buňky kůry před přehřátím, po výsadbě se však do koruny přivádí méně vody a tento chladicí systém nefunguje dostatečně. Kmeni proto hrozí korní spála. Největším viníkem je zapadající slunce, protože jeho paprsky dopadají kolmo na kmen a mohou svým teplem zahřát buňky natolik, že se poškodí. Proto bývá korní spála nejčastěji patrná na západní straně stromu.
Zvláště zranitelné jsou stromy s hladkou a tenkou kůrou, které je nutné chránit. Kmen lze obalit kokosovými nebo rákosovými rohožemi. Stromy s hrubou kůrou a stromy zavětvené odspodu jsou méně zranitelné a ochranu většinou nepotřebují.

Upozornění: dříve se kmen často obaloval jutou, praxe však ukázala, že to může mít nepříznivé následky. Protože je juta těsně ovinuta kolem kmene, může se pod ní hromadit teplo a vlhkost. Teplota pak může výrazně stoupnout, což má nepříznivé následky pro kůru i zbytek stromu