Střešní zahrady a výběr vhodných stromů

Obliba střešních zahrad v posledních letech výrazně roste, především v hustě zastavěném městském prostředí. Střechy kancelářských budov, škol nebo obytných komplexů se proměňují v zelené odpočinkové zóny s terasami, které nabízejí prostor pro relaxaci i setkávání na čerstvém vzduchu. Se střešními zahradami se navíc stále častěji setkáváme i v úrovni terénu. Na první pohled působí jako běžné zahrady, ve skutečnosti však vznikají nad podzemními garážemi, stanicemi metra nebo jinými stavebními konstrukcemi, a z technického hlediska se proto navrhují stejně jako klasické střešní zahrady. Výsadba stromů v těchto podmínkách s sebou přináší určitá omezení, především kvůli omezenému prokořenitelnému prostoru. Nejlépe se zde uplatňují menší a středně velké stromy s kompaktnější korunou a dobře vyvinutým kořenovým systémem. Za určitých okolností lze vysazovat i větší exempláře, jejich použití však vyžaduje speciální technická řešení. Níže představujeme několik druhů stromů, které se pro střešní zahrady osvědčují.

Stromy na střechách: technické souvislosti

O možnostech výsadby stromů na střechách jsme hovořili s Bertusem van den Dikkenbergem a Walterem van de Werkenem ze společnosti Koninklijke Ginkel Groep. „Zásadním faktorem je nosnost střešní konstrukce. U stávajících budov je nutné návrh přizpůsobit jejím technickým možnostem, zatímco u novostaveb lze s výsadbou stromů počítat již ve fázi projektování. To otevírá podstatně širší možnosti řešení. Čím vyšší zatížení je konstrukce schopna přenést, tím větší stromy lze vysadit. Vždy je přitom nutné počítat s hmotností vzrostlého stromu včetně substrátu a vody. Obecně lze říci, že na střechách s nosností od 1 000 kg/m² je možné vysazovat menší stromy,“ vysvětluje Bertus van den Dikkenberg.

Střešní zahrady lze rozdělit do tří základních kategorií:

Extenzivní – například vegetační střechy osázené rozchodníky a dalšími suchomilnými rostlinami.
Polointenzivní – představují přechod mezi extenzivní a intenzivní zelení.
Intenzivní – vyžadují nejvyšší nosnost konstrukce a umožňují pěstování trvalek, keřů i stromů.

V praxi se často setkáváme také s kombinací extenzivní a intenzivní zeleně. Stromy lze vysadit v místech nad nosnými prvky konstrukce, zatímco zbývající plochy střechy pokrývá lehká vegetace s minimálními nároky na vrstvu substrátu. Rozchodníkové porosty si vystačí s několika centimetry substrátu, zatímco stromy potřebují minimálně 70 až 80 cm prokořenitelného prostoru. Pokud takové podmínky nelze zajistit v celé ploše, mohou být stromy vysazeny do vyvýšených vegetačních ostrůvků nebo dostatečně velkých nádob, vysvětluje Walter van de Werken.

Hospodaření s vodou

Pěstování stromů v nádobách sice do určité míry omezuje přirozený vývoj kořenového systému, při použití kvalitního substrátu a správně nastaveného vodního režimu však mohou stromy dlouhodobě prosperovat. Důležitá není pouze dostatečná hloubka, ale také šířka prokořenitelného prostoru. Klíčové je zajistit stabilní zásobu vody v kořenové zóně. Stromy nesmějí trpět přísuškem a musí mít dlouhodobě vyvážené podmínky pro růst. Jakmile dojde k problémům, bývá výměna nebo přesazení stromů na střeše technicky velmi náročné a finančně nákladné.

Výběr vhodných dřevin

Pokud jsou splněny všechny technické a konstrukční požadavky, může se stromům na střechách dařit stejně dobře jako na běžných stanovištích. Správně navržená a odborně realizovaná střešní zahrada může mít stejnou životnost jako samotná budova. Volba vhodných druhů je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěšné realizace. Kromě velikosti stromu je nutné zohlednit také jeho odolnost vůči větru a schopnost přizpůsobit se specifickým podmínkám prostředí. Nejlépe se osvědčují kompaktní druhy s méně rozložitou korunou a dobře vyvinutým kořenovým systémem. Menší stromy lze stabilizovat pomocí kůlů, větší exempláře však zpravidla vyžadují podzemní kotvicí systém. Použití velkých stromů je možné pouze ve specifických případech a za předpokladu odpovídajících technických opatření.

Vliv větru

S rostoucí výškou budovy nabývá na významu také působení větru. Na exponovaných střechách není vhodné vysazovat druhy s křehkým dřevem ani stromy náchylné k chorobám, například k padlí. Nevhodné jsou také klasické alejové stromy s vysokým kmenem a vysoko nasazenou korunou.

Které stromy se na střechách osvědčují?

Velmi dobrou volbou jsou vícekmenné stromy, které dobře zapadají do současných trendů a zároveň se dokážou vyrovnat s náročnými podmínkami střešních zahrad. Vhodné bývají také tvarované stromy, které si díky pravidelnému zapěstování zachovávají kompaktní růst. Zkušenosti ukazují, že mimořádně dobře prosperují zejména druhy se stříbřitým nebo šedozeleným olistěním. Tyto stromy zpravidla velmi dobře snášejí vysoké teploty, sucho i větrná stanoviště. Možností je však mnohem více a výběr vhodných dřevin vždy závisí na konkrétních podmínkách daného projektu. Proto jsme připravili přehled stromů, které se pro střešní zahrady dlouhodobě osvědčují.

Stromy vhodné pro tento účel