V současné architektuře se stále častěji setkáváme s realizacemi, v nichž se vzrostlý strom stává přirozenou součástí budovy. Nejčastěji je umístěn v atriu nebo v částečně zastřešeném prostoru, a zůstává tak z velké části vystaven venkovním podmínkám. Architektura se stromu přizpůsobuje, kmen prostupuje střechou, přesahem konstrukce nebo terasou a koruna se rozvíjí ve volném prostoru nad ní. Někdy je stavba navržena kolem již vzrostlého stromu, jindy se velký strom vysadí ještě před dokončením objektu a jeho okolí se následně postupně zastaví. Zeleň se stále častěji stává nedílnou součástí architektury a je začleňována přímo do struktury budov.

Strom v atriu dokáže zásadně proměnit charakter prostoru a vnést zeleň i tam, kde pro ni jinak není dostatek místa. Pokud má být tento efekt patrný bezprostředně po dokončení, je nutné již při výsadbě pracovat se vzrostlým stromem odpovídající velikosti. Vizualizace podobných realizací přitom obvykle počítají s plně vyvinutou korunou, která je výrazným prvkem celého prostoru. Právě proto je při návrhu důležité zohlednit požadovanou velikost stromu.

Jakmile se strom stane součástí stavby, rozdíl mezi venkovním a vnitřním prostředím začíná hrát zásadní roli. Strom v otevřeném atriu nebo pod částečně otevřenou střechou zůstává součástí přirozeného venkovního prostředí. V uzavřeném a vytápěném prostoru se však světelné, teplotní i vlhkostní podmínky výrazně mění. Právě proto je důležité věnovat těmto aspektům pozornost už v rané fázi projekční přípravy.